Osobnosti spojené s Jimramovem

Slavíček Karel

narozen 24. prosince 1678 v Jimramově

zemřel 24. srpna 1735 v Pekingu (Čína)

Narodil se v Jimramově, domě čp. 71 jako syn místního písaře a učitele, jehož rod patřil k nejstarším jimramovským rodům, zmiňovaným již v roce 1579. Slavíček studoval na jezuitských školách. Již na gymnáziu v Brně projevoval nadání pro matematiku, studium jazyků, astronomii a také hudební nadání. Prošel studiem filozofie na univerzitě v Olomouci, pak studoval teologii v Praze, zakončenou vysvěcením na kněze. Po přechodném pobytu v jičínské koleji a působení na gymnáziu ve Vratislavi přišel v roce 1709 na univerzitu do Olomouce a věnoval se zde vědecké práci. Roku 1712 získal doktorát filozofie. Po dvou letech přešel do Brna k věhlasnému matematikovi Krejsovi.

V březnu 1716 byl jezuitským řádem vyslán ke dvoru čínských císařů do Pekingu. Vypluli z Lisabonu a po strastiplné cestě dopluli 14. září do Kantonu. Odtud přešli k císařskému dvoru. Tam získal Slavíček velmi dobré postavení díky svým hudebním schopnostem. Slavíček nezapomněl na svoji vědeckou činnost. Snažil se rychle ovládnout čínský jazyk a písmo, napsal studii o čínské hudbě a provedl geodetická měření "zakázaného města" s císařským palácem. K jeho věhlasu přispěla i astronomická pozorování. Vedl rozsáhlou korespondenci, publikovanou v letech 1729-1732 v Paříži. Také Slavíčkovy dopisy adresované řádovým představeným do Evropy byly cenným zdrojem informací. Slavíček dosáhl ocenění také u dvora, takže i po vypovězení jezuitů po nástupu nového císaře mohl zde u dvora setrvat. Slavíčkův zdravotní stav se zhoršoval, proto usiloval o návrat do vlasti. K němu nedošlo, neboť dne 24. srpna 1735 zemřel. Je pochován na hřbitově misionářů, který se i s jeho náhrobkem dochoval do současnosti. Jeho korespondence do vlasti byla vydána knižně dr. Kolmašem pod titulem Listy z Číny. K trvalému zachování jeho památky byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska. Stalo se tak 10. září 1995.